Jsem zoufalejsi cim dal vic. Stydim se to rict protoze mi tu dost casto pisete jak vas inspiruji. Nejsem dokonala a i ja bojuji a momentalne spise prohravam. Citim se jak obrovitansky balon ktery za chvili ani neprojde dvermi. Vim ze je to jen lez ze az takhle tlusta nejsem ale mozek mi tohle proste rika. Je mi ze sebe zle. Cely tyden jsem se cpala jako prase :/ Dneska jsem mela rano asi pet malinkych susenek ale i tak se citim hrozne a nemam chut cokoliv jineho dneska jeste jist ale mam strach ze zase zabloudim do kuchyne a vybagruju vsechno na co prijdu...jako to bylo cely tyden. Vikendy jsou vzdycky dobre ale jakmile prijde pondeli tak jde vsechno do haje...nevim proc ale musi to prestat a ja nevim jak to zastavit. Chci se sobe libit ale zatim brecim kdyz se na sebe divam do zrcadla...a to neprehanim ja vazne brecim. Zacinam se kvuli tomu citit cim dal hur.
Chtela bych pro vas byt lepsi inspiraci ale ted si prijdu jako troska ktera se snazi znovu vyhrabat z tech s**cek. Ani nevim jak je mozne ze jsem se dostala az sem ze se takhle cpu :/ Vcera vecer jsem si udelala hraskovou polevku...extra dietni jen hrasek, pepr, sul a pul lzicky masla. No a hadejte co nasledovalo po polevce? 3 cokoladove tycinky, jablko a sladka stava :/ Mimochodem to je jen slaby odvar toho co jsem schopna sezrat. Jsem schopna se cpat susenkama skoro cely den :/
Snad se vam dari lepe holky, drzim vam palecky :*